Děti… tak moc bych si ho přála. Jaké pohlaví? Řídím se pravidlem, aby bylo hlavně zdravé, ale taky, aby bylo moc úžasný a dodávalo mi to smysl do života. Ale jinak bych si přála holčičku. Holčičku, které bych dala spoustu lásky! A proč zrovna holčičku? Protože jsem nezažila lásku od mámy, ale ani táty. A myslím si, že až budu mít dítě, tak mu dám vše, co jsem dostala. Neměla jsem lásku, ale přitom si jí tak přeji. Dítě i lásku. Lásku k dítěti a lásku pro mě. Představuji si, jak jsem na mateřské a na 100 % se snažím, aby bylo moje dítě zabezpečené, aby bylo šťastné a nerozmazlené, aby…

S dětmi je to někdy těžké, což ví každý rodič. Snažíme se je vychovávat, ale někdy to nejde úplně podle plánů. Jak to podat tak, aby dítě poslechlo?  Stále opakujete to stejné a dítě neposlouchá? To není špatnou výchovou!  Ne každé dítě, které napoprvé neposlechne, je hned nevychované. To je třeba říci hned na začátku. Nevychované dítě se projevuje jinak, a hlavně, každé dítě má svůj svět a zejména v nižším věku to není o tom, že by nechtělo poslechnout. Možná to znáte, snažíte se neustále něco zakazovat, ale přesně to, co vy zakážete, se snaží dítě pořád dělat. Když nemá někam jít, jde tam. Když nemá na něco sahat, sáhne…

Někdy mezi druhým a třetím rokem začíná u dítěte tzv. období vzdoru. Toto období je často doprovázeno různými scénami, záchvaty vzteku, pláčem a odporováním. Každé dítě to projevu jinak, někdo více, někdo méně. Téměř ale každý rodič přiznává, že toto období u dítěte proběhlo. Řekli jste si, že to, co mezi 2. a 3. rokem propukne, může trvat klidně i další 2 nebo 3 roky. Většinou vzdor končí, než jde dítko do první třídy základní školy. Jak s těmito stavy pracovat? Abychom Vám to přiblížili, často tyto vzteklí jedinci končí v pláči na zemi, odporují rodičům, hádají se, neposlouchají, atd. Nejdříve je důležité udržet nervy na uzdě. Rozumíme Vám, že cítíte velký…